LÉKÁRNIČKA NA STŘELNICI
OBSAH ČLÁNKU
ÚVOD K TÉMATU ČLÁNKU
Každá střelnice musí mít lékárničku. Povinná lékárnička na střelnici je vybavená dle vyhlášky č. 493/2002 Sb. Zodpovědný za její vybavení je provozovatel střelnice. Tento článek je ale o osobních lékárničkách, které si může pořídit každý jednotlivec.
Tento článek obsahuje mé názory na základě statistik a zkušeností ze zásahů u záchranné služby v prostorách střelnice. Nemusí být tedy nutně tím nejlepším článkem o vybavení pro lékárničku na střelnici.
Dotazy na osobní lékárničku na střelnici se v posledních měsících – letech množí. Často jsou kladeny otázky na vybavení lékárničky, která je umístěna na střeleckém opasku. Předpokládají tak menší objem, aby lékárnička nezabírala na opasku příliš mnoho místa.
Abychom mohli dobře sestavit obsah lékárničky, je na úvod nutné vědět, že taktická první pomoc a TECC/TCCC postupy se obvykle nerovnají „první pomoci na střelnici“. Taktická první pomoc by neměla být zaměňována za běžnou první pomoc. Kompletní statistiky ze zásahů na střelnicích napříč republikou nejspíš neexistují. Vycházím proto především ze své praxe a ze zásahů, které jsem na střelnicích absolvovala. (A také jsem v posledních dnech obvolala asi 30 různých střelnic, kde potvrdili, že střelná poranění se sice občas přihodí, neznamená to ale, že by byla tím hlavním, kvůli čemu jede záchranka na střelnici.)
Mohli bychom si myslet, že na střelnicích zasahuje záchranná služba především právě z důvodu střelných poranění (končetinová poranění, poranění hrudníku a břicha). To ale není pravda. Stát se to ovšem může a je nutné na masivní krvácení při výběru materiálu do lékárničky myslet.
Osoby, které střelnici navštěvují, obsáhnou celou škálu věku a zdravotního stavu uživatelů. Na střelnici se potkáme nejen s mladými sportovci, ale také s dětmi a seniory. Nelze tedy počítat s tím, že budeme poskytovat první pomoc pouze u střelných zranění.
Setkáme se tak například s omdlením, zástavou oběhu a dýchání, cévní mozkovou příhodou, infarktem, dušností, bolestmi na hrudi nebo záchvatem křečí z různých důvodů. Ovšem umět zastavit masivní krvácení je jedním ze základních úkonů první pomoci a každý z kurzů by na něj měl klást důraz, dostatek času a praktického nácviku.
VYBAVENÍ NA STŘELNICI
Bezpečnost je vždy na prvním místě. V prostoru střelnice to platí o to více.
Znalosti z obecné první pomoci jsou vždy důležitější, než samotné vybavení. Pokud známe principy první pomoci, dokážeme si obvykle poradit i bez sofistikovaných pomůcek. Pokud si však lékárničku na střelecký opasek pořídit chceme, logicky uvažujeme i o vybavení v ní. Jak už bylo zmíněno, lékárnička by neměla být moc velkých rozměrů, aby na opasku nepřekážela. Z toho důvodu já osobně volím vakuově stlačené vybavení.
Jednou z nejlepších variant dle mého názoru je:
- NITRILOVÉ RUKAVICE
- TURNIKET CAT 7. GENERACE
- IZRAELSKÝ TLAKOVÝ OBVAZ FCP02 NEBO T3
- NÁPLASTI
- DESINFEKCE
- OBVAZOVÝ MATERIÁL (OBVAZ, STERILNÍ KRYTÍ)
- SAMOFIXAČNÍ OBINADLO
- NŮŽKY
To jsou pomůcky, které nám pomáhají v otázce bezpečnosti poskytování první pomoci, zástavě masivního krvácení a ošetření menších poranění. Vždy je nutný praktický nácvik použití sofistikovanějších pomůcek.
Turniketů je několik druhů, lepší jsou ty, které doporučuje komise pro TCCC. Tyto turnikety mají za sebou mnoho dat z reálného použití. CAT se opravdu snadno aplikuje jednou rukou.
Tlakových obvazů je také mnoho druhů. Izraelský tlakový obvaz se jeví jako nejrozšířenější a nejlepší varianta. Další možností je třeba tlakový obvaz Olaes. Izraelský talkový obvaz neobsahuje žádná hemostatika na bázi kaolinu, chitosanu a podobně. Je to úplně obyčejné obinadlo s plastovou sponou navíc, díky které je možné v ráně vyvinout větší tlak, než je tomu u zcela běžného obinadla.
Další součástí lékárničky na střelnici jsou určitě kvalitní náplasti a desinfekce pro ošetření menších poranění (například poranění o mířidla, poranění o závěr pistole). Po desinfekci lze kromě obyčejné náplasti krýt zranění samofixačním obinadlem. Ta se prodávají v různých šířkách, tedy i variantě, která je výborná pro použití na prsty.
PRVNÍ POMOC PŘI STŘELNÉM PORANĚNÍ
Velmi diskutovaná jsou střelná poranění břicha a hrudníku. Život zde zachrání především rychlý transport do nemocnice, kde je možné provést život zachraňující operaci. V ČR přijede záchranná služba obvykle v řádech minut na místo události. Ale při bojové operaci to bývá mnohem větší problém, protože pomoc může přijet/přiletět až za několik hodin.
(Proto také zaznamenáváme poškození končetin v souvislosti s použitím končetinového turniketu na UA. Zde je problémem nejen čekání na transport do nemocnice i 10 hodin, ale také jsou turnikety nadužívané. Místní zdravotníci popisují turnikety použité při drobných poraněních a v podstatě odřeninách.) – článek MUDr. Fraňka.
Ale i v ČR mohou být časy transportu do nemocnice při specifických situacích delší – například u aktivního střelce nebo transport z obtížně přístupného terénu.
Střela, která prochází tělem, poškozuje všechny tkáně. Při poranění v oblasti břicha nebo hrudníku je pro raněného nejdůležitější, aby se co nejrychleji dostal do nemocnice, která je schopna provést diagnostiku a případně operaci, která raněnému zachrání život. Břicho je velká dutina plná orgánů. Z logiky věci tedy nelze do dutiny břišní nacpat gázu, protože by to nefungovalo. V rámci první pomoci tedy postačí přiložit na ránu gázu nebo látku a držet (použijeme výhradně přímý tlak bez aplikace čehokoli do dutiny břišní). Krvácení směrem ven z dutiny břišní navíc nemusí být nijak velké, krev se hromadí v břiše.
Poranění střelou v oblasti hrudníku může způsobit krvácení a následně hromadění krve v hrudníku. Střela také může poškodit srdce nebo se může hromadit vzduch v hrudníku mimo plíce.
Následně se může rozvinout tzv. tenzní pneumotorax = stav, kdy s každým nádechem dochází k hromadění vzduchu v pohrudniční dutině a tím vzniká přetlak.
Vzduch pak nemůže z hrudníku unikat, postupně utlačuje plíce a srdce. Všechny tyto stavy přímo ohrožují raněného na životě a je nutné, aby záchranná služba přijela co nejrychleji, provedla nejnutnější úkony a raněného dopravila k finálnímu ošetření (nemocnice).
U otevřené rány hrudníku můžeme aplikovat 2 postupy (oba jsou popsané v části první pomoc v Guidelines pro resuscitaci 2021 a PHTLS – NAEMT). První varianta je nechat ránu volně bez krytí (při velkém krvácení použijeme opět přímý tlak za použití prodyšného materiálu). Druhou možností je použití hrudního krytí (chlopně s ventilem). Tato chlopeň se při nádechu nasaje proti poranění a zabrání tak vstupu vzduchu do hrudníku mimo plíce. Když však raněný vydechuje, přebytečný vzduch v dutině může z hrudníku ven.
Tuto chlopeň by však měli použít pouze vyškolení jedinci, protože pokud se po přiložení hrudního krytí začne stav raněného horšit, musí vědět, jak postupovat dále.
ZÁVĚREM
Závěrem bych nejspíše nedoporučila klasický IFAK, jak ho popisuji v tomto článku. Některé volně prodejné pomůcky zkrátka do laické první pomoci nepatří. Ve vybavení mějte vždy jen to, co umíte použít a jste si tím jistí. Nečekejte, že se objeví někdo, kdo bude umět sofistikované pomůcky použít bez nácviku. Také nelze čekat, že každý zdravotník zná a ovládá použití dekompresní jehly.
