Ve středu 15. 3. 2017 se v odpoledních hodinách konal praktický seminář sebeobrany pro studenty Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Havlíčkově Brodě. I když byl původně seminář cílen na skupinu (organizaci) studentů, kteří se ve svém volnu sami dále vzdělávají nad rámec normální výuky na škole, dostavili se i ostatní studenti, které zaujal plakát informující o této akci. Seminář byl zaměřen na sebeobranu zdravotníků a záchranných týmů v nemocnicích i terénu. Výcvik probíhal v tělocvičně školy a v odborných učebnách, které jsou identické s nemocničním pokojem. Za umožnění pořádat tento seminář v těchto prostorách děkujeme SZŠ a VOŠZ Havlíčkův Brod.
"Seminář byl úplně super, líbilo se mi, že jsi nás učila to, co se dobře zapamatuje a budeme to moci použít v reálu - a ne nějaké složité chvaty. Nejvíc mě bavila sebeobrana v záchranném týmu pomocí batohu, bylo super, že to bylo skutečně zaměřené zdravotnickou sebeobranu."
"Moc se mi líbilo, že byl seminář zaměřený na situace v nemocnici a prostředí bylo opravdu autentické. V tělocvičně jsme se pak pomocí různých cvičení dostávali do fyzického a psychického stresu, který ovlivňoval náš postoj k nácviku. Úplně nejvíc mě ale zaujala technika ústupu záchranného týmu, ve kterém jsme se naučili, jak se zachovat, když proti nám stojí fyzicky agresivní člověk. Pokud proběhne i další kurz, tak se rozhodně opět zúčastním a tuším, že i spousta mých přátel, kterým jsem tento kurz doporučil." "Ahoj, k tvému kurzu nemám co vytknout. Líbí se mi tvůj přístup (už z kurzu neodkladné resuscitace), že nás učíš to, co se tobě samé v praxi nejvíc osvědčilo, a ne striktně to, co píší v učebnicích. Maketa nože a ostatní pomůcky byl určitě super nápad a mně osobně to dalo ještě větší pocit, že na mě vážně útočíš a já se musím bránit. Překvapilo mě, že obranou může být vlastně útok, kdy neutíkám před útočníkem, ale nastoupím blíže k němu. Naučila jsem se méně bát a dalšího kurzu se moc ráda zúčastním."
SLOVO INSTRUKTORKY KURZU
Bojovým uměním, sportům, sebeobraně a sebeobranným systémům se aktivně věnuji od roku 2003. Ve zdravotnickém provozu se pohybuji od roku 2013, a to jak ve zdravotnických zařízeních, tak i v posádkách záchranné služby. Zažila jsem několikrát slovní i fyzické napadení ze strany agresivních pacientů nebo jejich doprovodu. V těchto situacích hrál často jistou roli alkohol a jiné omamné látky. Agresoři nejsou lidé, kteří by vás chytili za ruku a trpělivě čekali, až si vzpomenete na techniku a ubráníte se typickým sebeobranným miš-mašem z 90tých let. Agresoři jsou plní emocí a zaútočí na vás slovem, plivanci a smrští ran pěstmi do obličeje. Jsem realistka a vím, že na pravidelná cvičení sebeobrany nebudou chodit všichni zdravotníci, ženy a děti. Cílem tohoto kurzu bylo proto alespoň poskytnout náhled a praktickou zkušenost s úderovou technikou, univerzálním postojem a první reakcí na útok. Tento seminář (a další semináře pod mým vedením) byl o dřině, potu a soustředění.
"Seminář byl super, nejvíc se mi líbilo, že byl výcvik vážně tvrdý. Naučil jsem se nové možnosti, jak se ubránit, a každému bych alespoň toto minimum doporučil, protože takový to styl vedení semináře sebeobrany stojí za ten zážitek a za ten pocit většího bezpečí."
PROGRAM SEMINÁŘE
Po úvodní rozcvičce se účastníci zabývali především úderovou technikou, která je nezbytná k tomu, aby se jedinec mohl adekvátně bránit. Nácvik úderů otevřenou dlaní i pěstí probíhal do lap (bloků pro nácvik úderové techniky) a boxovacích pytlů.
Druhá část výcviku byla zaměřena na použití univerzálního postoje a přístupu k fyzicky agresivnímu jedinci. Tento trénink byl vedený formou drillu na únavu - tedy tak, že se účastníci museli bránit ve chvíli, kdy už byli unavení předchozí fyzickou aktivitou. Nešlo o to, provést techniku precizně, ale provést ji s maximálním nasazením.
Třetí část byla věnována ozbrojenému útočníkovi a zároveň možnostmi použití záchranářského vybavení proti ne/ozbrojenému agresorovi. Účastníci nejvíce využívali záchranářský batoh. Všichni si také nacvičovali, jak bezpečně opustit místnost s agresorem.
Poslední část tréninku probíhala v nemocničním pokoji. Účastníci si vyzkoušeli, jak se bránit proti různým úchopům agresivního pacienta, který leží na posteli. Také si osvojili zásady boje na zemi. Úplně poslední část pak byla věnována opět drillu na únavu a zopakování si již naučených postupů a principů.
"Ze sebeobrany jsem měla nejdříve strach, co budeme dělat a tak, protože jsem nikdy na podobné akci nebyla. Nakonec mě seminář mile překvapil. Líbilo se mi to moc. Spoustu věcí jsem si vyzkoušela. Musím přiznat, že mě překvapilo a potěšilo, že jsi nás nešetřila."
"Sebeobrana mě moc bavila, byla tu skvělá atmosféra a naučila jsem se něco nového, co se mi bude v životě určitě hodit. Ráda jsem se sebeobrany zúčastnila a budu ráda za další takové zkušenosti." "Sebeobrana se mi moc líbila. Obzvlášť se mi na ní líbilo to že byla směřována do zdravotnictví, a to jak na situace uvnitř nemocnice, tak i v terénu. Bylo super, jak nácvik všichni pojali a s maximálním nasazením se bránili i útočili. Děkuji."
"Seminář se mi moc líbil. Jsem moc ráda, že jsem ho absolvovala. Nejvíce se mi líbilo, že jsme se učili věci, které by se nám v úzkých mohly hodit. Už se těším na další kurz sebeobrany."
Comments