Často se lidé na kurzech i mimo kurzy ptají, jak je to s tím dýcháním při oživování člověka. Má se dýchat nebo ne? Nemějte z toho těžkou hlavu, protože ani odborníci v tom nemají zcela jasno. Směrodatným dokumentem jsou Guidelines pro resuscitaci vydané v roce 2021 (jsou dostupné na internetu ve formátu .pdf v češtině). V takovém dokumentu, který je nadřazen všem ostatním, stojí, že při KPR u dospělého se oživuje v poměru 30 stlačení hrudníku : 2 umělým vdechům. Také je napsáno, že pokud nejsem školen nebo to neumím, dýchat do pacienta nemusím. Dále do něj dýchat nemusím, pokud ho neznám, protože riziko přenosu infekčního onemocnění tu samozřejmě je. Pokud si nebudete vědět rady, bude vás navádět dispečerka linky 155. Ta vám podle předem stanovených protokolů sdělí, že máte pacienta položit na záda na pevnou podložku a stlačovat hrudník, k dýchání vás navádět nebude. Když si dáte mobil na hlasitý reproduktor, může vám dokonce udávat frekvenci stlačování ("teď, teď, teď,.."), a to se vždy hodí :-).
U dospěláka se z 90 % zastaví srdce jako první, to tedy znamená, že v krvi je dostatek kyslíku, není vyčerpán, stále tam je navázán na hemoglobin a připraven, že ho krev donese až ke tkáním. Tím pádem by po nějakou dobu mělo stlačování hrudníku bez umělého dýchání stačit. Na druhou stranu, u dětí je až z 90 % prvotním problémem dýchání (dítě se udusí hračkou, jídlem nebo utone), a to znamená, že je v těle vyčerpána zásoba kyslíku, a proto se zastavilo následně i srdce. Proto se u dětí a osob utonulých doporučuje provádět i umělé dýchání. Co ale říkají oficiální studie o úspěšnosti KPR bez umělého dýchání a s umělým dýcháním? Jen pár vybraných:
EuReCa TWO:
Resuscitace s dýcháním – kvalitní přežití 14 % pacientů.
Resuscitace bez dýchání – kvalitní přežití 8 % pacientů.
Studie autorů Rivy a spol.:
Resuscitace s dýcháním – kvalitní přežití 13, 8 % pacientů.
Resuscitace bez dýchání – kvalitní přežití 13, 5 % pacientů.
V této studii je také zmíněno, že byť byla šance na přežití u pacientů, kterým se provádělo i dýchání, o něco málo vyšší, zároveň taky stoupl počet uskutečněných masáží srdce. Tedy, že když se laici nebojí, že by museli dýchat, jsou více ochotni pomáhat. Více se oživuje, více pacientů přeživá.
Studie SOS KANTO:
Nebylo prokázáno, že by umělé dýchání mělo významný vliv na vyšší šanci na přežití.
Vždy se řiďte dokumentem Guidelines pro resuscitaci, který je aktuální (nyní z roku 2021). Pokud byste se báli přenosu infekce, existují obličejové masky (dříve byly povinné v autolékárničce), pokud ji budete pořizovat, vyberte tu, co má kolem svého obvodu nafukovací manžetu. Dělají se i ty, co právě v autolékárničce byly a ty mají jen plast, který netěsní moc dobře. Na druhou stranu, je to docela objemná věc navíc, pokud už máte v batohu naloženo vybavení na pořádnou tůru... Pokud se při KPR rozhodnete dýchat, tak vdech je zcela normální a trvá 1 sekundu, tedy žádné předechování pacienta, zbytečně mu nafoukáte vzduch i do žaludku a pacient se na vás pozvrací... Tečka na závěr: Laická veřejnost by měla být informována, že základem je včasné zahájení nepřímé srdeční masáže frekvencí 100-120/min do hloubky 5-6 cm. Při stlačování by měl být hrudník také vždy zcela uvolněn bez ztráty kontaktu rukou s hrudníkem. Toto by měl ovládat každý občan (nejen) ČR. Ve studii EuReCa TWO bylo také zmíněno, že v ČR je oživováno 82 % pacientů ještě před příjezdem ZZS, což je společně s Norskem nejlepší výsledek ve studii. (Střední hodnota ze studie byla 52 % oživovaných pacientů před příjezdem ZZS.)
Comentários